Studoval jsem šest let hru na housle v Základní umělecké škole v Havlíčkově Brodě. Asi v patnácti mne ale začala mnohem víc zajímat kytara. V tomto případě jsem ale čistý a seriózním studiem nepolíbený samouk. :) Co si pamatuji, jako první jsem ovládl akordy D, A a G, abych si mohl zahrát Blues od Katapultů... a pak už mě nic nezastavilo. :) První elektrickou kytaru jsem si koupil (zřejmě) v prváku na gymplu. Byl to konkrétně černý Galaxis (typ Fender) za 2.010 Kčs. Můj spolužák Jarda Bořil (Bořík) si koupil stejně černou basovou kytaru (Galaxis, jak jinak) a založil svoji první kapelu.
Tam jsem nemohl chybět. Naše třída byla vůbec docela hudebně čilá. Ve čtvrťáku jsme měli speciální hudební odnož, která se pokoušela kopírovat repertoár Spirituál kvintetu... Při pozdějším studiu v Praze jsem přešel k akustickému folku. Hrál jsem postupně (i současně) ve dvou kapelách. Jednak v partě z koleje s názvem ČTYŘI a pak v kapele s názvem NERI podle Filipa Neriho, patrona humoristů. Ta hrála po kostelích křesťanské songy. Rád na tu dobu vzpomínám... Po vojně a nástupu do práce už přišel všední dospělý život a s ním dlouhé působení v havlíčkobrodské kapele E.M.I.L. S ní mám přirozeně spojeno nejvíc vzpomínek. Kapelu jsme s mými bratry na začátku devadesátých let zakládali a po dvou letech se (poněkolikáté, a ne naposled) protnuly naše cesty s Boříkem, který zde působí jako kapelník dodnes. Před osmi lety jsem ztratil motivaci k dalšímu hraní a po dvacetiletém angažmá v kapele skončil, abych si užíval zaslouženého "hudebního důchodu". Ukázalo se, že to bylo trochu předčasné...